Vyšehrad

Vyšehrad - skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží - patří neodmyslitelně k pražské krajině.

Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek pod názvem "Staré pověsti české". Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Toto místo, tyčící se nad tokem Vltavy bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější.

Pověstmi opředený Vyšehrad neprožil zdaleka tak napínavé chvíle, jaké se můžeme dočíst v díle Aloise Jiráska. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století. Podložená historie mu přisuzuje největší slávu až v 11. století, kdy se stal sídlem prvního českého krále Vratislava I. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V 17. století byl Vyšehrad přebudován na mohutnou pevnost, střežící od jihu Prahu. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalších letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov.

Původní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v sedmdesátých letech 19. stol. přeměněn v národní pohřebiště. Dnes je na hřbitově pochováno přes 600 význačných osobností české národní kultury. Náhrobky tvoří jedinečnou galérii hřbitovní plastiky s díly J. V. Myslbeka, F. Bílka, B. Kafky, O. Španiela, K. Lidického, J. Wagnera a mnoha dalších. Jsou zde pohřbeni napříkad: Karel Čapek, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Božena Němcová, Vítězslav Nezval, Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Jan Ev. Purkyně, Jaroslav Heyrovský a mnoho dalších.

Součástí hřbitova je Slavín, společná hrobka nejzasloužilejších osobností českého národa. Do dnešního dne je zde pohřbeno přes 50 významných osobností, jako například Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Hora, Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špál, J. V. Myslbek, Ema Destinnová, František Křižík a další.

Dnes zde můžeme obdivovat zejména kapitulní chrám sv. Petra a Pavla, který se jako jeden z mála objektů dochoval po dobití Vyšehradu husity. Původní trojlodní románskou baziliku postavil král Vratislav II. v I. 1070-1080. V kryptě kostela byli pohřbeni někteří panovníci z rodu Přemyslovců. V r. 1249 bazilika vyhořela a v následujících desetiletích byla raně goticky obnovována. K výstavbě nového gotického chrámu došlo po r. 1369 za císaře Karla IV. Pozůstatky těchto předchozích stavebních etap zakryla dnešní novogotická podoba chrámu s dvěma věžemi z roku 1885-1903.Kostel byl v letech 1981-1987 archeologicky zkoumán a proběhla jeho generální oprava.

Dnes je Vyšehrad, jako významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.

Více informací : http://www.praha-vysehrad.cz