Strahovský klášter

V blízkosti Pražského hradu pod Petřínem stojí již přes 850 let Strahovský klášter - sídlo Královské kanonie premonstrátů.

Klášter řádu premonstrátů byl založený v roce 1140 díky olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi králem Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století. Pod dnešní barokní podobou z druhé poloviny 17. století se ukrývá jeden z nejstarších románských stavebních celků v Evropě.

V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Rocha, budovy kláštera, knihovny a hospodářské budovy. V 18. století byly v klášteře soustředěny hodnotné umělecké sbírky. Opat Ziedler založil v areálu kláštera Strahovskou obrazárnu.

V objektu kláštera je kromě obrazárny, Strahovská knihovna a Teologický sál. Od roku 1953 je v klášteře Památník národního písemnictví.

Pozoruhodná je klášterní knihovna se statisíci svazků, mezi nimiž je i Strahovský evangeliář z 9.-10. století. Současní návštěvníci však nepochybně nejvíc vyhledávají úchvatné interiéry proslulé klášterní knihovny (zejména Teologický a Filozofický sál s nástropními malbami) s bohatou sbírkou iluminovaných rukopisů, vzácných tisků, globů a dalších exponátů. Historické sály knihovny - Teologický a Filozofický - patří k nejkrásnějším prostorám svého druhu v Evropě. Monumentální fresky od Siarda Noseckého a Antona Franze Maulbertsche, hřbety desetitisíců historických vazeb a starožitné kusy výjimečného nábytku jsou doplněny tzv. kabinetem kuriozit a sbírkou historických globů.

Milovníci umění by neměli opominout ani prohlídku Strahovské obrazárny, založené roku 1836. Strahovská obrazárna obsahuje soubory maleb a plastik české a středoevropské gotiky, rudolfinského malířství a českého a středoevropského barokního a rokokového malířství. Dnes jsou v obrazárně umělecká díla výtvarného umění z 14. až 19. století. Tato sbírka obrazů je označována jako nejcennější klášterní sbírka ve střední Evropě.

Dominantou areálu je opatský chrám Nanebevzetí Panny Marie, v jádru románská bazilika,

goticky a renesančně upravovaná, kterou v letech 1743 – 1752 barokně přestavil do dnešní podoby A. Lurago. Současná podoba klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 18. století. V bazilice jsou uchovávány ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu. V roce 1787 si na zdejších varhanách zaimprovizoval Wolfgang Amadeus Mozart. Vznikla zde mj. Strahovská variace - Mozartova improvizace zaznamenaná při jeho návštěvě. Původní varhany byly po roce 1900 vyměněny.

Většina interiérů Strahovského kláštera není veřejnosti přístupná. Pouze během výstav lze shlédnout románské sály, letní refektář a kížovou chodbu. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je otevřena během bohoslužeb, jindy je do ní možné pouze nahlédnout. Běžně přístupná je obrazárna a knihovna se studovnou.

Za pozornost však stojí i bezprostřední okolí Strahovského kláštera. Zahrady Strahovského kláštera jsou: dvě malé zahrady Konventní a Opatská, malá Vyhlídka s vinicí a Velká strahovská zahrada. Veřejnosti přístupná je pouze Velká strahovská zahrada. Velká strahovská zahrada se rozprostírá ve svahu u Strahovského kláštera, její rozloha je 11 ha, výškové převýšení cca 100 m. Podél Strahovské zahrady také dodnes vede příkrá, ale malebná ulice Úvoz (spojující Pohořelec s Malou Stranou), patřící k nejstarším i nejzajímavějším komunikacím v Praze.

Více informací : http://www.strahovskyklaster.cz/