Petřín

Petřín je krásný, 327 metrů vysoký vrch, ležící v samém centru Prahy. Tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy, nachází se zde řada historických staveb, soch, památných míst, zahrad atd..

Je oblíbeným místem zamilovaných párů, lidí milujících procházky přírodou, historii. Petřín vystřídal v průběhu staletí několik jmen: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince.

Kronikář Kosmas jej popisuje jako velmi skalnaté místo a z toho důvodu se mu pro velké množství skal (latinsky petra) začalo říkat Petřín. Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého se postavilo v Praze mnoho staveb. Na Petříně bývalo také popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince. Postupně se Petřín stal jedním z nejznámějších a také nejnavštěvovanějších míst v Praze.

Zajímavé objekty na Petříně

Lanová dráha na Petřín
Na Petřín lze pohodlně vyjet lanovkou, která je rovněž historickým unikátem pocházejícím rovněž z roku 1891. Zlé jazyky tvrdí, že lanovka je jen vlak nakřivo, ve skutečnosti je chytrým kompromisem mezi výtahem a vlakem; visí na laně a zároveň se udržuje v kolejích. Dráha je dlouhá 510,4 m. Vlastníkem a provozovatelem lanovky je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., lanovka je součástí systému městské hromadné dopravy, proto stačí k jízdě lístky či předplatné MHD.
Prostřední stanice "Nebozízek" je oblíbené výletní místo s restaurací a ničím nezastíněným výhledem na Chrám sv. Víta na Hradě. Původně zde byla vinice na Nebozezu, dnešní budovu s možností ubytování si jako letohrádek postavil v 17. století šlechtic Karel Maxmilián Lažanský. Kdo těch pár metrů z Újezda zdolá pěšky, může obdivovat další proslavený artefakt Petřína, sochu básníka Karla Hynka Máchy od J. V. Myslbeka.

Petřínská rozhledna
Nejznámější stavbou na Petríně je bezesporu rozhledna, která byla postavena v roce 1891.

O výstavbu rozhledny na Petříně se zasadil Klub českých turistů – měla být jednou z městských dominant v rámci jubilejní výstavy. Železná vyhlídková věž je vysoká 60 m, zasklená vyhlídková galerie ja ve výšce 53m a vede k ní 299 schodů. Je z ní krásný výhled nejen na Prahu, ale i do širokého okolí. Konstrukce rozhledny má hmotnost téměř 170 tun. V suterénu věže je zpřístupněna výstava "Jára Cimrman - génius, který se neproslavil", expozice o Klubu českých turistů a další historické exponáty. Petřínská rozhledna vypadá podobně jako Eifellova věž v Paříži, jen je pětkrát menší. Ale její vrchol, kam za jasného počasí šplhají zájemci o nádherný výhled , je v téměř stejné nadmořské výšce, jako její slavná předloha. Vrchol Petřínské rozhledny je ve výšce 378 metrů nad mořem, vrchol Eifellovy věže ve výšce 361 m. n. m.

Štefánikova hvězdárna
Nachází se v petřínských sadech u Hladové zdi, je určená široké veřejnosti a slouží především popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Byla zprovozněna v roce 1928. Velmi zajímavá jsou veřejná pozorování denní i noční oblohy, probíhající za jasného počasí po celý rok. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem. Součástí prohlídky hvězdárny je rovněž stálá expozice (malá encyklopedie astronomie, historické hvězdářské přístroje). Oblíbené jsou i popularizační přednášky z astronomie a kosmonautiky.

Hladová zeď
Nechal ji zbudovat císař Karel IV. Měl tak dát práci hladovějícím Pražanům. Jde ale o pouhou legendu, protože stavba měla ryze obranný účel a hladomor propukl až v pozdějších letech. Zeď je někdy nazývaná také Zubatá nebo Chlebová, byla postavena v letech 1360 - 1362, aby zesílila městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Dnes má zeď přes tisíc metrů délky, v průměru je 170 centimetrů tlustá a osm metrů vysoká.

Bludiště
Dřevěný objekt Bludiště původně sloužil jako výstavní pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě v Královské oboře v roce 1891.

Byl postaven jako kopie někdejší středověké brány "Špička" na Vyšehradě, která byla postavena jako součást opevnění ve 14. století za vlády Karla IV. V hale interiéru je diorama, jehož délka je úctyhodná - 10,5 metru. Zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. K obrazu vede chodba vyplněná různě zakřivenými zrcadly, která je vyhledávaná návštěvníky Prahy i Pražany. Poskytuje zábavu nejen dětem, ale i dospělým.

Růžová zahrada
Vznikla ve třicátých letech minulého století, leží na vrcholu Petřína, asi sto metrů od hvězdárny. Její hlavní atrakcí je kolem dvanácti tisíc růžových keřů. Je tu i trvalková zahrada Květnice otevřená pro veřejnost v době vegetace. Růžová zahrada na Petříně je krásná a navštívit ji v letních měsících je požitek.

Kostel Sv. Vavřince
Na vrcholu Petřína, v sousedství rozhledny, stojí jednolodní barokní kostel, o kterém pověst vypráví, že na tomto místě byla vybudovaná svatyně již ke konci 10. století. Kostel je pronajatý za symbolické nájemné svatyni církvi starokatolické, která zde obnovila tradici vavřineckých poutí, včetně putování po kapličkách Křížové cesty.

Dřevěný pravoslavný kostel sv. Michala Kostel najdete nad Letohrádkem Kinských a dýchne na Vás atmosférou Podkarpatské Rusi, dnešního Zakarpatí na Ukrajině. Je to klasický vesnický pravoslavný kostel, je celý ze dřeva včetně věží, střecha je krytá šindeli. Kostelík pochází z Medvědovců u Mukačeva na dnešní Ukrajině. Byl postaven v 2. polovině 17. století a do Kinského zahrady byl přenesen v roce 1929, aby se stal součástí sbírek Národopisného muzea